VELARIUM, Ceske Budejovice, 1993, 1994
© 1/2 OC, 1993, 1994
Naklad: 150 vytisku
vel. 116 L
000 - 33 - 94
Jit
Jit tou cestou a nemyslet nebo
snad myslet ale nesoudit nebo
soudit ale nejednat
nebo jednat ale
zapomenout nebo nezapomenout
a jen jit
jit az tam odkud
lze jiz vice
netrefit

Jmeno
Muj zivot, jmeno
ktere nelze
nikomu
poseptat

Jen dal
Pohnu se doleva a
zaskripe to pohnu se doprava a
zavrze to
Ach, Tenkrat na zapade...
Lide se zvedave otaci a
zacpavaji usi ale
kola se toci vsak take
dokud pojedu, nezastavim

To misto
Zustanu, odkud jsem
neodessel, dorazim
odkud jsem
nevysel

Nalez
Zapomenutym
tonem smatram po zapomenutych
ale nic nemohu najit
police v tmavem koute
jiz zrejme prazdna
anebo spatne vidim
anebo spatne hledam
anebo mám neci cizi
myslenky

V podkrovi
V podkrovi zustalo jeste
trochu tepla
venku mrzne a
zdi tmavnou
svetlo se promenuje
v to co lze nazvat
pozehnani
Kez by kdy tento okamzik
nelitoval

Vzpominate si?
Znate me?
Kdysi jsem tu bydlel
tady byvala skrin
tamhle u okna rostly kvetiny
bylo to vlastne jen suche listí
tuhle za oknem staval strom
a temihle dvermi jsem
jednou odesel

Zamena
Je vec a
krome ni uz nic
z niceho kdyz
nic to vynori se
a v nicotu se
opet pohrouzi
Kdo potom muze rici
cim bylo mozno je nahradit?

Prochazka
Prochazka jako vzdycky
Chvili tam a
chvili zpet okolo
mista jez nelze
nevidet

To
Objevi se co nezmizelo a
ztrati se co nebylo
nekonecne okamziky
nezive se zabilo

Pokracovani
Rozumim si
dobre a presto musim
mluvit stale
pomaleji
Ve dverich
Ve dverich stoji
ten jenz zustava tu zridka
hned prijde hned
zas odejde
vcera tam
dnes tu a
zitra nekde vedle
![]()
Most
Nasel jsem
most co rozdelil brehy
at budu stat kdekoli
vzdycky bude ten druhy
na opacne strane
Jeden den
Ten den se zmylil
o cely jeden den
Jak neco takoveho
muze skoncit jak
neco takoveho
muze vubec zacit

Silnice
Hrmí prudky tep a ja
sedavam opodal
dalka se
neblizi cast jsem
uz odevzdal
az jednou utichne ruch
tehle silnice se
zbytkem nakladu odhodim
strevice

Cas
Nicotne
vyrostlo
a
velke
zmizelo

Dum
Dum hori
a ja v zupanu
sleduji nezvykly shon
venku

Jestlize
Jestlize neni nic
co by zmenilo tenhle stav
pak uz nic jineho
nezbyva
Zhouba
Odvaha ktera nezmizela a
bolest ktera se nescvrkla
a laska jez se milovala a
radost jez se radovala a
smutek ktery zesmutnel

Za stolem
Za stolem
v nocnim pokoji tma
ocichava svetlo lampy
Jednoho dne nekdo
prijde a jindy nekdo jiny
zase odejde

listopad 1993
![]()
1/2 OC je jednim z kmenovych autoru nakladatelstvi VELARIUM. Tato sbíika, v poradi desata, je castecne venovana 8. vyroci existence hudebniho telesa Neurocabaret, castecne vecem ponekud oblisnym. Ostatne, co jiného lze od kohokoli ocekavat, ze?
![]()